Menu
Obec Třebčice
Obec Třebčice

Alej v Třebčicích

Zastavení byla vytvořena obcí Třebčice ve spolupráci s Mikroregionem Nepomucko v rámci projektu "Alej v Třebčicích" podpořeného z programu "Ochrana přírody 2018" Plzeňského kraje. Projekt byl realizován za finanční podpory Plzeňského kraje.

01 Rok 1350 – Máchův dvorec první písemná zmínka

Zakladatelem obce byl patrně jakýsi „Třebek“, podle kterého obec získala svůj název.

První písemná zmínka o Třebčicích pochází z roku 1350 a je uvedena v Lexikonu obcí.

Nepomucký spisovatel Alexander Berndorf při bádáni o Třebčicích zaslal do Třebčic tento dopis: „V roce 1350 byl v Třebčicích Máchův dvorec, který koupil cisterciácký klášter Nepomuk, a tento dvorec se později stal dvorcem Zelenohorského panství.

V obci byl také odedávna vyhlášený zájezdní hostinec při hlavní cestě.

02 Rok 1654 – berní rula

Ves Třebčice se v době soupisu Berní rula z roku 1654 jeví jako vyrovnaná zemědělská vesnice. Její obyvatelé tehdy měli stejně polí – 25 strychů – a z toho vyplývá, že při prvotním rozdělování vyklůčených porostlin (nepravidelných chudých lesů) se spravedlivě o každý získaný kus zúroděné půdy dělili. Toto spravedlivé rozdělení půdy se vyskytuje málokde.

Další zajímavostí je i ta. Že v prvních dobách nebylo zde domkařů ani zahradníků. A i když soupis byl dělán po třicetileté válce a naším krajem procházela cizácká vojska, která drancovala a ničila vesnice, jeví se Třebčice jako dosti zachovalé. Že by se armády obci vyhnuly, není možné, neboť tudy šla silnice Nepomuk-Písek, ale spíše se zdá, že obyvatelé hned svoje zruinovaná stavení obnovovali.

03 18. století – hospodáři a názvy po chalupě – desky zemské

Původní selské dvorce na našich vesnicích byly obyčejně stavěny jako okrouhlice, kdy obytná stavení byla stavěna štítem do návsi. Zhruba uprostřed návsi byla kaplička a na kraji návsi nebo v jejím středu byl rybníček, který sloužil k napájení dobytka, a také se jeho vodou hasily požáry. V nejbližším okolí máme takové okrouhlice – české to slovanské okrouhlice – např. v Mohelnici, ve Čmelínech, v Tojicích nebo Želvici.

V prapůvodních dobách nebyly usedlosti číslovány a jejich obyvatelé byli nazýváni „po dvoře“. Podle zápisu v Zemském archivu zde uvádíme několik příkladů usedlých k roku 1777 - Matěj Kadlec a Josef Carda „u Tomků“, Václav Mojžíš „u Mrázů“, Jan Buriánek „u Mašků“, Josef Mašek „u Jourků“, Mates Pazderník „u Sedláků“ atd.

04 Rok 1770 – Číslování budov

Císařský reskript nařídil číslování budov v roce 1770 a od těch dob jsou v Třebčicích tato čísla popisná:

  • čp.1 – Václav Kadlec
  • čp.2 – František Jílek
  • čp.3 – Václav Cerda
  • čp.4 – Martin Voráček
  • čp.5 – Jan Mašek
  • čp.6 – Vojtěch Fara
  • čp.7 – Vavřinec Blahout
  • čp.8 – Jakub Buriánek
  • čp.9 – Jakub Vokáč
  • čp.10 – Prokop Kouba
  • čp.11 – Vojtěch Šubrt
  • čp.12 – Tomeš Mašek
  • čp.13 – Josef Buriánek
  • čp.14 – Šimon Suk, hostinec
  • čp.15 – František Běloušek
  • čp.16 – obecní chalupa
  • čp.17 – Jakub Špeta
  • čp.18 – Václav Kovář
  • čp.19 – Petr Ptáček
  • čp.20 – Matěj Potřeba
  • čp.21 – Ondřej Pazderník

05 1740-1780 – Doba vlády Marie Terezie a císařská silnice

Teprve za Marie Terezie byla stavěna silnice z Třebčic na Němec, a to z důvodů vojenských, aby těžká děla se mohla snáze vytáhnout na vršek – viz např. Měcholupy, Vlčtejn.

Jezdili po ní samozřejmě i formani. Původní silnice, před stavbou „císařské“, vedla z Nepomuka Třebčickou ulicí, kolem Tureckých božích muk, úvozem v Korejtkách, pak vjížděla do Třebčic mezi čp.12 a čp.1, brodem přes Myslivecký potok, dále původně kolem Želvice a k Životicícm.

06 Rok 1848 – zrušení roboty

Špatná byla pro zemědělce a vůbec pro všechny občany doba, než byla zrušena robota. Z Třebčic jezdili na robotu na Zelenou Horu po staré cestě od božích muk, přes vršek k hostinci na „Vyskočilce“ (tato cesta byla roku 1965 rozorána).

Roku 1848 přišla z Třebčic na Pražské gubernium petice, v níž obyvatelé vsi žádali o rozřešení sporů se zelenohorskou vrchností. Žádost zněla takto (uvádíme úryvek):

Vysoce vážení pánové!

S důvěrou a obdivováním patří celá Čechie na Slavný výbor národní, který tak velkomyslně práva a svobodu obyvatelstvu České země dobývá a zastává. I k nám se utěšitelná zpráva a pověst o tomto úspěšném oučinku rozhlásila. Protož s vděčností k Slavnému výboru národnímu přicházíme, bychom se za tuto lásku co nejuctivěji poděkovali.

Jsme toliko domkaři, nemajíce krom té chatrče, krom svého domku ničehož a tudy se o nás až doposud nikdo nestaral. Bereme tedy outočiště své, k vznešené mysli lidumilům, abychom v nové ústavě, či konstituci, skrze to, že chudí jsme, docela zapomenutí nebyli – neboť náš dobrotivý zeměpán nám pravé člověčenství od milostivosti nedopustil. Jsme tedy ujištěni, že níže uvedené nepřiměřenosti, kteréž nás až dosud trápily, zvláště srdcem šlechetným vysoce vážených pánů, členů Národního výboru pohnou a že po ulehčení tak četná a užitečné třídy lidu, kteráž Bůh také k blaženosti, vzdělání se k dokonalosti stvořil, s křesťanstvem horlivostí a láskou osvícenosti budov.

V našich domcích jsou samí domkaři, kteří krom svého domku a malé zahrádky ani nejmenšího pole nemají, a přece mnozí 52, někteří 26 a opět jiní 13 dní ruční roboty celoročně vykonávati musí. Ano, i oni poddaní, kteří ani domku, čili místa nemají a toliko v nájmu (tedy v područí) jsou, musejí ročně 13 dní roboty vykonávati. Při tom pak, kdož kromě roboty vrchnosti pracujeme, jen 6 kr. na stř. neb 15 kr. na šajnech denní mzdy dostáváme. Však ani to stálý výdělek není a častěji žádné práce při nejlepší vůli k pilnosti nedostáváme. Jak jest možné při této skromné mzdě živu být? V jaké nouzi tak od roku postaveni býti musíme?“

07 Léta 1860 – 70 – hospoda „zlatý důl“

Svobodná panská hospoda vznikla při silnici Písek, Blatná, Nepomuk a k Plzni. Po silnici jezdili formani používajíce této hospody, a když byla silnice postavena směrem na Němec, hospodský do kopce jim dával „přípřež“ vlastních koní.

Byla to velmi frekventovaná trasa, takže v letech 1860-1870 před postavením dráhy Plzeň-Cheb, se říkalo, že je to „Kuželovic zlatý důl“.

V té době vlastnil hospodu již Kužel. Hospoda to byla vyhlášená a nikdy se nezavírala. Bylo tam živo ve dne v noci.

Na to si pamatoval jako student otec spisovatele A.Berndorfa, když chodil z Plzně pěšky do Podhůří ke strýci Josefu Smrčkovi.

08 Rok 1898 – lokálka Nepomuk – Blatná

Tato trať byla postavena roku 1897, v roce 1889 byly položeny koleje a 1899 začal provoz.

Dle vyprávění starých pamětníků pracoval na stavbě trati italští dělníci vesměs v úkolové práci. Při stavbě dráhy přišel o život jeden dělník zavalením kamene ve stráni „Pod klanovkami“. Byl to vlastník domku čp.33 Kasík. S tímto domkem měla stavební firma, jež stavbu prováděla, stálé nepříjemnosti. Domek stál téměř v projektu železničního tělesa, žádala tedy stavební firma, aby majitel domek prodal nebo že mu vystaví nový domek na lepším místě na útraty stavební firmy. Majitel však odepřel, zvláště byla proti jeho žena. Proto musela být trať vedena větším obloukem a provedeny hluboké betonové základy. Aby u stávající chalupy nechytil hnůj od vylétávajících jisker z komína lokomotivy, žádala vlastnice, aby se postavila kolna a ochránila hnůj před jiskrami z lokomotivy. Když byla kolna postavena, žádala, aby byla kryta obyčejnými taškami. Když začal provoz trati, rozškrábala omítku nad okny a žádala náhradu, že prý domek pod otřesy projíždějících vlaků praská. Komise přijela, přelepila rozškrábané místo lepenkou a stroj jezdil sem a tam. A nebyly zjištěny žádné praskliny. Později litovala, že domek neprodala.

Na této trati původně jezdil vlak osobní vpředu a za ním vozy nákladní. Postupem času bylo žádáno lepšího spojení, a proto byl zaveden odděleně vlak osobní a nákladní. U lávky byla studna, ze které se čerpala voda do stroje. Později vodu čerpala lokomotiva na nádraží Nepomuk a studna byla zrušena.

Roku 1930 byla zavedena osobní doprava autobusy na kolejích na benzinový pohon. Rychlost 60 km za hodinu. Nákladní vlak jezdil na této trati 2 x denně.

09 Rok 1911 – založení SDH

Prvním velitelem byl Václav Herout čp.1 a sbor měl 12 zakládajících členů. Z nich nejdéle byl činným Josef Voráček čp.35 a to 25 let. František Voráček čp.30 také 25 let. Dalším velitelem byl František Lukáš čp.14. Od roku 1929 je velitelem Václav Mašek čp.12.

Členové sboru navštěvují hasičské sjezdy, jakož i cvičení 8 mužů. Za dobu svého trvání sehrál sbor 2 divadla, každoročně pořádá „Hasičské věnečky“. Zúčastnil se hlášení požárů – zvláště ve mlýně M. Vokáče v Tojicích čp.14, dále v Tojicích a v Nepomuku.

V roce 1938 má sbor 16 členů činných a 45 přispívajících, kteří platí ročně Kč 1,- příspěvku a mají nárok v případě úmrtí na hasičský doprovod při pohřbu.

10 Rok 1929 – Velké mrazy

Toho roku nastaly velké mrazy, až -38 stupňů Celsia. Sníh a mrazy byly až do března.

Způsobily škody na ovocných stromech, v obci bylo 65 stromů zničených.

Vlaky měly zpoždění až 3 hodiny.

Do obce přišlo 50 stromků jako náhrada za zmrzlé stromy.

11 Rok 1934 – založení Dělnické tělocvičné jednoty

Dne 15. srpna byla v místním hostinci založena DTJ – dělnická tělocvičná jednota – na popud Františka Nádrazského a byli zvoleni: František Nádrazský starostou, Josef Kaprál jednatelem, Josef Potřeba pokladníkem, Václav Voráček náčelníkem, František Mašek vychovatelem a Marie Nádrazská náčelnicí.

Bylo zapsáno 14 členů, 1 členka, 5 dorostenců, 8 dorostenek, 17 žáků a 20 žaček. Cvičení jest v hostinci.

12 Rok 1935 – T.G.Masaryk oslava a vysazení lípy

Dne 7. března, v sen 85. narozenin prezidenta T.G.Masaryka, nad vsí na „Rovině“ byla zapálena vatra za účasti mládeže a hlavně hasičstva. Starostou je František Lukáš čp.15.

V hostinci byla pak přednáška o T.G. Masarykovi. Děti odříkaly básně a přednášku četl Jan Zdvořan.

Dne 1. května 1935 byla dopoledne oslava 1. Máje v Nepomuku a odpoledne bylo slavnostní sázení „Masarykovy lípy“ na návsi u pomníku. Večer pak byla taneční zábava v hostinci.

13 Rok 1936 – elektrifikace obce

Obecní zastupitelstvo konečně schválilo elektrifikaci. Byl složen kmenový vklad Kč 10.300,-.

Elektrifikaci po vsi provedla firma „Ves“ a o posvícení již občané, kteří dali zavést instalaci do bytu a stájí, již svítili.

Domovní instalaci provedla firma Jan Šiška, Nepomuk. Benzínové motory již dosloužily…

V tomto roce se také pokračuje ve stavbě silnice Třebčice – Želvice.

14 7.5.1945 – osvobození Američany

Velký nepomucký zvon od kostela sv. Jana Nepomuckého oznamoval Nepomuku a okolí, že 7. května 1945 dopoledne přijeli Američané.

K večeru 7. května asi v 6 hodin přijeli Američané do Třebčic a obec byla celá ve slávě. Starosta obce pro ně hledá ubytování, což se mu daří. Každý je rád, že již je zde osvobození. Je organizován průvod k pomníku padlých na návsi, vedený místními hudebníky, kde je přivítal Josef Kaprál. Jeho řeč anglicky překládá Marie Lukášová z čp.40, která byla v Americe.

Potom byla pořízena fotografie (fotograf Hnízdil z Nepomuka) a průvod se odebral do hostince, kde byla taneční zábava. Vojáci však nechtěli jíti pěšky a naskákali do jeepů, přičemž k nim musela i děvčata, která se ráda s nimi svezla. Horší to však bylo s tancem. Američtí vojáci neznali české tance, ale nakonec se to nějak vytříbilo a vojáci se s děvčaty shodli. Vojáci rozdávali čokoládu, žvýkačku, dosud zde neznámou, a cigarety.

Téměř celý týden se nic nedělalo. Občané pozorují přejíždějící americké jednotky po silnici, mládež vozí na jeepech sem a tam a i přes řeku, kam vojáci hází granáty a mrtvé ryby rozdávají. J.Kovář čp.5 jim nechal uvařit vepřové z vlastní zabijačky, zelí a knedlíky, což jim velmi chutnalo. Jinak jedli vojáci všechno z vlastních konzerv, které vyměňovali za vejce. Konzervy a jiné potraviny rozdávali zdejším občanům.

15 10. – 11.5.1945 – příjezd Rusů

Vojska Rudé armády přijela do Třebčic ve dnech 10. až 11. května 1945. Vojáci přijeli do Dvorce na tancích a vozech tažených koňmi. Byli zaprášení, unavení dlouhým pochodem, a hlavně se ubytovali ve Dvorci, kde končila demarkační čára. Byli živě pozdravování. Nejblíže obce Třebčice byli na pastvině u řeky mlýna M.Vokáče (Hyndráka) a u „plesa“, dále v místech „zahourou“. Na lukách pásli koně.

Do obce Třebčice přicházeli málo. Pouze na taneční zábavu, neboť v hostinci se často tančilo, ale děvčatům se tolik nelíbili jako uhlazení a nažehlení vojáci americké armády. Lidé se s nimi pouštěli do řeči, neboť tato jim byla blízká, mluvili „pa rusky“ a nebo si řeč doplňovali ukazováním rukou. Zvláštní dotazy byly na to, jak je v Rusku s kolchozy a sovchozy, a na celé jejich zřízení. Rádi pili alkohol, hlavně vodku. Výzbroj a výstroj nebyla na velké úrovni. Kouřili „nachorku“, to je tabák stočený do cigaret, na rozdíl od Američanů, kteří kouřili „chesterfieldky“, o něž byl mezi kuřáky velký zájem.

Dne 12. května 1945 prošli obcí „Vlasovci“. Byla to vojska generála Vlasova, hlavně muži bývalé Rudé armády, kteří byli zajati německou armádou a utvořili armádu v Německu s cílem bojovat proti Rusům. Byli to hlavně Ukrajinci a Kozáci. Bojovali také v prvních dnech pražské revoluce proti Němcům a zbraním SS, ale byli odvoláni a při rozhovoru s nimi bylo slyšet, že jsou to vlastně nešťastní lidé, kteří budou potrestáni při návratu do Ruska.

16 1.7.1945 – Národní výbor

První revoluční národní výbor byl ustanoven takto: předsedou se stal Jan Lukáš z čp. 40 a dalších jedenáct sousedů bylo členy (Václav Skála, František Nádrazský, Matěj Mareška, Josef Vokáč, Josef Zdvořan, Václav Vodička, Václav Mašek, Josef Voráček, Jaroslav Jůbl, Josef Václavek, Boh. Tejcl).

Národní výbor začal úřadovat dnem 1.7.1945.

17 Oslavy 28.10.1948

Oslavy byly v Třebčicích slavné. Pořádala je organizace všech spolků v obci.

Na pomník padlých na návsi byl opět dán reliéf T.G.Masaryka, který mě po dobu okupace ukryt Josef Kaprál čp.41.

Průvod vyšel z hostince se státní vlajkou a hudbou a u pomníku měl projev JUC. Ant. Šnejdárek z Nepomuka.

Slavnost byla zakončena písní „Čechy krásné, Čechy mé!“.

18 Rok 1957 – Založení JZD a co mu předcházelo

Od měsíce dubna roku 1957 zajížděli do obce různí pracovníci ONV Blovice jako aktivisté s cílem založit JZD. Vysvětlovali, zdůvodňovali, z počátku na výhody společného hospodaření poukazovali s tím, že v okolních obcích jsou již JZD založena. Přesvědčování bylo zpočátku jen přesvědčování, a to nejen v hostinci na schůzích, ale také na cestě v obci, v domácnostech a jinde. Celý týden trvaly schůze, kde se neustále mluvilo o výhodách JZD, a agitace trvala od dubna do srpna 1957. zemědělci už si v zoufalství mezi sebou říkali: „Do JZD jako na hřbitov nikdo nechce- ale musíme tam všichni…“.

Když nepomáhalo zpočátku slabé dobrovolné přesvědčování, nastoupilo tvrdší vyhrožování. Tak například podle zákona 205 Sb. Je možno prý přistoupit i k vyměřování pokut, a to za nedosetí plánovaných ploch řepky (ty plochy se mnohde v obci měřily), nedosetí obilních ploch, za nedosázení ploch brambor, také za nedodržení stavu dobytka, dokonce za neplnění čtvrtletních dodávek zemědělských výrobků (hlavně mléka), nebo lze odvolat drobného zemědělce z pracovního poměru, může být udělena pokuta za nadměrné množství palivového dřeví ve dvoře atd.

Nejhorší byl první podpis přihlášky do JZD. Nikdo nechtěl být první, aby nebyl druhými obviňován. Ani členové KSČ nechtějí první podepsat. Až 24. srpna 1957 po půlnoci postupně podepsali…

Členové JZD následně dostali záhumenky velikosti 50 arů (včetně zahrady), původně meze byly zaorány. Společná práce na polích byla od počátku obstarávána pomocí STS (strojní traktorová stanice).

19 60. léta 20.století slučování OÚ

V roce 1960 došlo ke sloučení obcí Třebčice a Mohelnice. Návrhy na sloučení obcí Třebčice a Mohelnice se projednávaly ku konci roku na všeradách.

Dne 1. ledna 1964 došlo ke sloučení Národních výborů Třebčice, Mohelnice, Čmelíny, Víska v jeden celek MNV Mohelnice.

Toto sloučení nastalo po dohodnutí ve stranických organizacích KSČ a v radách MNV.

V každé obci byl zvolen Občanský výbor a předsedou sloučených obcí do MNV Mohelnice byl František Šiška, Čmelíny čp.29.

Kancelář střediskové obce je v Mohelnici.

20 Rok 1989 a 1990

Dne 17. listopadu 1989 pochodoval umírněný dav studentů k pomníku Jana Palacha, aby byl na Národní třídě napaden brutálně policií. Bylo několik zraněných. Druhý den nato byla velká manifestace na Václavském náměstí a manifestace pokračovaly na tomto náměstí i v dalších dnech. Na nich bylo požadováno: svobodné volby, změna vlády, odstoupení vedoucích funkcionářů KSČ a prezidenta atd. Také byly velké tábory lidu na Letenské pláni, kde se vystřídala celá řada demokraticky smýšlených řečníků. Později bylo dosaženo toho, že byly sněmovnou zrušeny milice, KSČ přestala být vedoucí silou ve státě, odstoupila vláda a později i prezident Husák a dnem 29.12.1989 byl zvolen prezidentem Václav Havel.

Tyto politické přesuny vedené OF se přenášely i na kraje, okresy a obce. Odstoupil předseda ZKNV, odstoupil předseda ONV i místopředseda ONV, sekretariát OV KSČ změnil vedoucího tajemníka atd.

Dne 24. listopadu 1990 proběhla volba Obecního zastupitelstva sloučených obcí Mohelnice a starostou těchto sloučených obcí (Třebčice, Mohelnice, Víska, Čmelíny) byl zvolen Jos. Kalabza z Vísky.

Obec

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18
1
19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 1 2 3 4 5

Počasí

dnes, čtvrtek 9. 2. 2023
mírné sněžení -5 °C -8 °C
pátek 10. 2. mírné sněžení -4/-8 °C
sobota 11. 2. zataženo -3/-8 °C
nahoru